NOVÁ GENERACE

325. den vybrala KKP design pro raketu Moho od týmu Wernhera von Kermana. Ten navrhl dvoustupňový nosič, jehož výkon mohl být vylepšen připojením postranních boosterů. V základní verzi měla raketa požadovanou nosnost něco málo přes 4 tun na orbitu 120 kilometrů. 375. den se začalo s testováním rakety R-4 Moho. Nový nosič měl v prvním stupni jediný motor, silnější než trojice motorů na raketě R-3. Ve druhém stupni byl taktéž nově vyvinutý motor. Celá raketa byla o poznání zavalitější, než její předchůdkyně a snadno se dala rozpoznat díky oranžově natřenému prvnímu stupni. A jelikož dopadl testovací start na výbornou a raketa dostala závaží o hmotnosti přes čtyři tuny na orbitu ve výšce 120 kilometrů hned na první pokus, souhlasila KKP s náběhem harmonogramu misí programu Pegas.

Vynášený náklad, tedy kosmickou loď Pegas, nakonec zkonstruovaly dva týmy dohromady. Servisní úsek s motory navrhl tým Sergeje Kermanova, kabinu a dokovací systém tým von Kermana. Loď neměla záchrannou věžičku jako Daidalos, ale posádka byla vybavena vystřelovacími sedadly pro případ selhání nosiče. Současně byl představen nový tým kerbonautů – k původnímu týmu přibyli Cordred, Dokin, Andon a Wehrson Kerman.

Harmonogram misí Pegas, interně v KKP označený jako 1. fáze:

Pegas 1 – bezpilotní testovací let lodi. Vyzkoušení všech palubních systémů a funkčnost brzdícího štítu. 390. den 2. roku.

Pegas 2 – první let s posádkou. Zkouška manévrování na orbitě. 410. den 2. roku. (velitel Bill, pilot Roton)

Pegas 3 – první výstup do volného kosmu. 4. den 3. roku. (velitel Dillan, pilot Cordred)

Pegas 4 – dlouhodobý pobyt v kosmu (minimálně 7 dní). 24. den 3. roku. (velitel Dokin, pilot Andon)

Pegas 5A – pokus o let ve formaci s druhou lodí. 44. den 3. roku. (velitel Bill, pilot Wehrson)

Pegas 5B – pokus o let ve formaci s druhou lodí. 45. den 3. roku. (velitel Roton, Cordred)

Pegas 6 – dokování s cílovým tělesem na orbitě. 65. den 3. roku (velitel Dillan, pilot Andon)

Pegas 7 – dokování s cílovým tělesem a velké zvýšení orbity soulodí. 85. den 3. roku. (velitel Dokin, pilot Andon)

Pegas 8 – pokus o transmunární let. 105. den 3. roku. (velitel Bill, pilot Wehrson)

Po nezbytných přípravách byl přesně podle plánu zahájen program Pegas startem rakety R-4 390. den. Mise Pegas 1 s bezpilotní lodí začala velmi dobře, oddělení prvního stupně dopadlo v pořádku ve výšce 48 kilometrů a pak se zažehl druhý stupeň. Také ten odvedl dobrou práci a usadil loď Pegas na kruhovou orbitu ve výšce 120 kilometrů, přesně podle plánu.

Na oběžné dráze pak byly překontrolovány palubní systémy, rozevřely se solární panely, několikrát byla spuštěna dokovací sekvence, během níž se otevřel štít dokovacího portu a vyklopila se naváděcí anténa. Loď poté automaticky zahájila řízený sestup do atmosféry, kde se vyzkoušelo aerodynamické brzdění. To také dopadlo na výbornou a protože Pegas bezpečně dopadl do oceánu a technici během mise nezjistili žádné podstatné závady, dostala nadcházející pilotovaná mise zelenou.

410. den byl na odpalovací rampě přichystán třetí exemplář rakety Moho, na jejíž špici seděla loď Pegas. Uvnitř pak ve svých sedačkách kerbonauti Bill a Roton. Na práci nosné rakety si nebylo možné jakkoliv stěžovat, takže se Pegas 2 dostal na orbitu naprosto v pořádku. Po krátké kontrole přístrojů se posádka zabývala manévrováním. Motor Pegasu byl několikrát zažehnut a s jeho pomocí se loď dostala až do apoapsidy ve výšce 300 kilometrů.

Následovaly další manévry za použití malých manévrových trysek, vše prováděli Bill s Rotonem pomocí ručního řízení. Žádné potíže nebyly během mise zaznamenány. Také automatický systém řízení lodi fungoval spolehlivě, dokázal se správně orientovat podle souhvězdí a také podle slunce.

Posádka pak nechala automatiku provést brzdný manévr a odpojení servisního úseku. Vše dopadlo jak mělo a loď se po aerodynamickém brzdění snesla na padácích do oceánu. Po čtyřech obletech Kerbinu byla první pilotovaná mise programu Pegas ukončena a Billovi a Rotonovi nezbývalo než počkat, až je vyzvedne záchranářská loď.

Poslední dny 2. roku byly vyplněny přípravami na první kosmickou vycházku. Ovšem to nebylo jediné, co se během těch dní stalo – 415. den se v atmosféře rozpadl historicky první satelit SAT-2, když strávil obíháním Kerbinu 1 rok, 403 dní a 2 hodiny. A letectvo znovu připomnělo, že nezahálí, když odtajnilo prototyp kosmoplánu, pro vzdušné zkoušky.

Starty 2. roku: Raketa R-3 (KKP) – 7 startů, všechny úspěšné (náklad kabiny Daidalos 1-5, družice Meteosat 1 a K-Sat); raketa R-4 (KKP) – 3 starty, všechny úspěšné (náklad lodě Pegas 1-2, jeden testovací let); raketa URS (letectvo) – 4 starty, 1 neúspěšný (náklad letouny X-1B a X-1C); raketa Vulkan (letectvo) – 3 starty, 1 neúspěšný (náklad 4 družice KOMSAT, dva testovací lety)