NÁVRAT DOMŮ
Po dvou dnech se ředitelství munární stanice na Kerbinu rozhodlo
Jeba a Ansbyho stáhnout. Na povrchu již strávili dost dlouho a
také si prožili nepříjemnou havárii. Jejich místa ve stanici
zaplní Gusny a Nelsy, kteří zatím obývali přistávací modul.
Vyzvednout Jeba a Ansbyho se vydala loď Apollo s Billem Kermanem,
který byl v lodi sám. Na prázdná místa si sednou právě Jeb a
Ansby.
Mise Apollo 15 měla více úkolů, než pouze odvézt dva kerbonauty
z Munu. Bill musel prvně umístit na kerbinosynchronní orbitu
telekomunikační satelit Telstar a posléze se spojit s orbitální
stanicí OrLab, kde mělo dojít k prvnímu orbitálnímu tankování
paliva do lodi. Teprve potom se měl vydat na Mun a nalodit Jebediaha
a Ansbyho.
Start proběhl naprosto bez problémů, stejně jako dosažení
orbity ve výšce 100 km. Bill znovu zažehl motor a jeho Apollo
vystoupalo až do výše 2868,7 km nad Kerbin. Zde odpojil satelit
Telstar, pokochal se krásným výhledem a zanedlouho se už
připravoval k dokování k orbitální stanici.
„Spojení úspěšné!“ ozval se nadšeně velitel stanice Robin,
který řídil dokování.
Loď se připojila k zadnímu uzlu na palivovém modulu. Šlo o první
připojení na tento uzel a následovat mělo také první tankování.
Vlevo Billovo Apollo, vpravo zadokovaná loď Apollo mise Orlab 3,
ještě s urychlovacím stupněm
„Spojení v pořádku,“ ohlásil Bill.
„My taky máme zelenou,“ potvrdil Robin, „otáčím ventilem.“
„Plní se!“ zvolal Bill nadšeně. Palivové nádrže servisního
úseku se brzy naplnily až po okraj. Zatím všechno probíhalo
perfektně.
„Ok, nádrže jsou naplněné, vypínám,“ řekl Robin.
„Gratulujeme,“ připojilo se KKC.
„Teď ještě doplnit olej a otřít čelní sklo,“ zavtipkoval
Bill.
Po nezbytném odpočinku a svačině, se Bill odpojil od stanice a
počkal na okamžik k zážehu, který ho měl dostat na munární
orbitu. Ani zde se nestalo nic zvláštního a loď Apollo zcela
spolehlivě dosáhla kruhové orbity. Mezitím se ze stanice vydali
Jeb s Ansbym vozem k jednomu z prázdných munárních modulů v
okolí stanice.
„Doufám, že se sem ještě podívám,“ prohodil Jebediah spíše
sám k sobě, když se podruhé v životě loučil s Munem, zatímco
šplhal po žebříku modulu.
„Dávejte tu na stanici pozor,“ vzkázal Ansby posádce stanice,
když zapínal motor.
„Žádný strachy a hodně štěstí!“ popřál jim nový velitel
stanice Bob Kerman.
„A jedem!“ zvolal Ansby a stiskl tlačítko startu. Modul hladce
vzlétl a již po pár minutách se dostal na stejnou oběžnou
dráhu, jako měla loď Apollo. Dokování pak proběhlo zcela v
pořádku.
Na zpáteční cestě byl Bill rád, že má společnost a návrat
domů třem kerbonautům utekl docela rychle. Sestup do atmosféry
proběhl v noci a stal se při něm jediný problém, když se včas
neodstřelil decoupler, který spojoval kabinu se servisním úsekem.
Když se obě části konečně rozpojily, tak se záhy spolu srazily
a kabina se divoce roztočila. Bill duchapřítomně rotaci vyrovnal
a loď se zdárně orientovala tepelným štítem proti směru letu.
Potom se stal další zádrhel, když se otevřel jen jeden padák,
který se vzápětí utrhl. Naštěstí se včas povedlo otevřít
druhý padák, který vydržel a zbrzdil kabinu na rychlost 9 m/s.
Přistání se podařilo...
***
Druhý den si Jebediah v KKC při snídani četl noviny. Když si
prohlédl rubriku extrémních sportů, jen zběžně prolistoval
zbytek novin. Na druhé straně ale objevil něco, co mu sebralo
dech. Nekvalitní fotografie přísně tajných materiálů
napovídala, že se v KKC chystá něco velkého. Snad nezůstane
stranou – první den zpět na Kerbinu a už se mu stýskalo po Munu...
