HORIZONT

Řady pilotů-kerbonautů rozšířili Obden, Ronzer a Sheplin Kerman a právě Sheplin byl 190. den připraven k misi H-4, během které mělo dojít k přiblížení s jedním ze satelitů KOMSAT a nácviku jeho inspekce, případně údržby. Kosmoplán vynášela opět raketa Vulkan a opět se během startu objevily podélné vibrace. Přesto dosáhl X-2 Delta v pořádku oběžnou dráhu a začal se pomalu připravovat na setkání se satelitem KOMSAT 1.

Pomocí pokynů z Kerbinu se povedlo Sheplinovi přivést svůj X-2 až na vzdálenost 10 metrů od satelitu. Opatrnými pohyby letounu se pak dostal ještě blíž. Hlavní cíl mise byl tedy splněn. Jelikož v bateriích zbývalo dost elektřiny a v nádrži dostatek paliva, provedl Sheplin během dvou dalších obletů sekundární úkol v podobě vyzkoušení palubního teleskopu pro snímání kerbinského povrchu.

Sestup pak proběhl naprosto v pořádku, až na problém při přistání, kdy po dosednutí na ranvej odpadla nádrž s monopropelantem. Ale letoun, ani pilota, to nijak neohrozilo. Naštěstí!

210. den nadešel start první kosmické stanice vůbec. Jednalo se o miniaturní stanici pro jednoho kerbonauta, jejíž hlavní cíl spočíval ve snímkování povrchu Kerbinu a to jak pomocí teleskopu, tak pomocí radaru. Název stanice byl jednoduše „Horizont“, jako název celého programu.

Navedení na oběžnou dráhu pomocí rakety Vulkan proběhlo bez obtíží, stejně tak dálkové oživení. Stanice rozevřela solární panel, vyklopila komunikační a radarové antény. Po vyzkoušení všech funkcí byla stanice přepnuta do vyčkávacího režimu a byla tedy připravena na první návštěvu posádky, která se měla uskutečnit již za dva dny.

212. den se ke stanici vydal na palubě kosmoplánu X-2 Delta Obden Kerman. Za úkol měl provést dokování se stancí a instalaci kazet s filmem pro teleskop. Rovněž bylo plánované, že na palubě stanice stráví tři až pět dní, podle situace.

Přiblížení ke stanici bylo provedeno stejně jako při předchozí misi k satelitu za pomocí pokynů z řídícího centra. Ve vzdálenosti 40 metrů od stanice přešel Obden na ruční řízení a provedl dokování manuálně. Povedlo se a poprvé v historii kosmických letů došlo ke spojení orbitální stanice a kosmické lodi. Obden brzy přelezl dovnitř stanice a započal s prací.

Podle plánu založil kazety s filmem pro teleskop a zkalibroval jej zaměřením na kosmické centrum KKP. Také překontroloval veškeré palubní přístroje a během čtyř dnů na orbitě provedl také několik menších experimentů. Pak nadešel čas k návratu.

Přistání bylo velmi divoké, Obden totiž netrefil správně bod pro vstup do atmosféry a X-2 tak byl „krátký“ a na přistávací plochu nedokázal doklouzat. Obden bleskově zvolil náhradní místo (upravené pro nouzová přistání) a dovedl letoun bezpečně na zem. Stejně jako v předchozí misi, i teď při dosednutí odpadla nádrž na monopropelant.

Základní mise Horizont tak byly i přes drobné potíže úspěšně splněny. Nyní měly startovat kosmoplány X-2 Delta na mise k satelitům každých 60 dní a ke stanici přibližně každých 50 dní (podle potřeby). První data již byla stanovena: mise H-7 242. den (ke stanici) a mise H-8 262. den (k satelitu KOMSAT 2).

Ještě jedna se věc se v oddělení pilotovaných letů udála: Jebediah Kerman byl po absolvovaných kosmických i balistickcýh misích povýšen. Jenže to zároveň znamenalo vyřazení ze skupiny aktivních pilotů. Jeho žádosti o výjimku byly zamítnuty – letectvo jednoduše nechtělo riskovat jeho zdraví, či život a chtělo si jej podržet jako kvalifikovaného instruktora. Vypadalo to, že se Jeb už nikdy do kosmu nedostane, když se ozvala agentura KKP. Protože se jednalo o nabídku, která se neodmítá, odešel Jebediah z letectva a rozšířil kádr kerbonautů agentury KKP.